Městys Radomyšl

Z nejstarší historie

2011-06-27 09:20:59

Dr. Bohumír Lifka ve své knize Radomyšl - Dějiny jihočeského městečka a jeho okolí píše (uvádíme jen stručné úryvky z této rozsáhlé knihy): První lidstvo přišlo do krajiny až v mladší fázi bronzové doby jako pokolení mohylové, jež pohřbívalo své mrtvé buď kostrové, nebo žárem spálené pod násypy z kamene a hlíny. Pohřby chudých zanechaly jen popel vysypaný do důlku v zemi a pár střepů z nádoby.

K popelu bohatších pod mohutnějšími mohylami kladeny hojné nádoby a dary z bronzu, skla a železa. Ploché žárové hroby nalezeny u Rohozné, u Lázu, v polích a lesích mezi Rojicemi, Leskovicemi a Chrášťovicemi, celkem na 80 hrobů, srpy, kamenné mlýnky a drtidla, zbytky koňských postrojů a vozidel svědčí, že lid ten zabýval se zemědělstvím. Nálezy přeslenů dokazují, že si lid sám robil oděv. V době laténské stoupal územní význam Strakonicka z křižování os Otavy od západu k východu a Volyňky s údolím protilehlého potoka Leskovického, kdy tyto trasy staly se cestami obchodními a kol nich stoupalo zalidnění.

Osady měly dřevěná stavení čtverhranného půdorysu. Střecha spočívala na kolech, stěny byly omazány hlínou. Hranolovité jámy budov byly zapuštěny až do hloubky jednoho metru, délkou k severu a jihu, šířkou k východu a západu, v nich byla ohniště, obložená kameny. Jiné jámy byly zásobárnami. Takové byly osady v Podolí a Turné. Na obranu vybudoval mohylový lid mnohá hradiště, opevněná kamennými valy, u nás z nich největší je hradiště Zámek u Zadních Zborovic.

V posledních dvou stoletích před naším letopočtem vpadal do krajiny ze severu nový bojovný lid a z té doby v lese Sedlině se v mohyle při kostrách obložených kamenem našly dva bronzové turbany a tuhou barvené střepy, dva jiné turbany a pět skleněných perel u Jemnic, u Domanic v mohyle bronzové knoflíky, v Lázu podobné mohyly nedaleko opevněného Hradce. Koncem prvního století před naším letopočtem usadili se v blízkosti někdejších laténských osad lidé kultury stradonické, přišlí od Blatenska do údolí radomyšlského potoka. Jejich sídliště objevena u Třebohostic a Petrovic, ale netrvalo dlouho, jen asi půl století, pak nastalo vylidnění území.


Teprve v 6. a 7. století našeho letopočtu v době zvané hradištní začíná se nové a trvalé zalidnění a sice už lidem slovanským, vytlačujícím zbylé germánské kmeny. Staroslovanské mohyly odkryty byly pod Tisovníkem, u Domanic, v Limuzích u Rovné a Řepice a v údolí potoka Leskovického. Ve střední době hradištní opevněn byl Hradec u Řepice.

Koncem 9. a počátkem 10. století zanikly osady u Domanic, Černíkova, Třebohostic, Únic, Malé Turné. Původ nynějších osad nutno klásti do doby utvrzení křesťanství mezi lidem. Vrstvy mladších hradištních střepů v osadách v Klínovicích a Droužeticích to dokládají.



Autor: Městys Radomyšl ©