Městys Radomyšl

Jan Matějka

2012-10-16 13:30:45

6. května 1945 byla americkou armádou osvobozena Radomyšl a tak definitivně skončila okupace západní části Československa. Přesto od roku 1948 po dlouhých 40 let komunistického režimu nesměla na radnici viset americká vlajka a ne všichni váleční hrdinové se dočkali zaslouženého ocenění. Takovou skupinou byli bohužel českoslovenští letci a důstojníci, kteří bojovali proti fašismu v řadách královského britského letectva Royal Air Force. Na západní frontě položilo své životy přes 500 našich letců a další stovky letců nasazovaly denně své životy po boku západních spojenců v boji proti společnému nepříteli.

Po skončení války a návratu domů byli tito letci komunistickou vládou tvrdě perzekuováni. Byli prohlášeni za špiony, zrádce národa a nepřátele socialistického systému. Byli sesazeni ze svých hodností, propuštěny z letectva, ponižováni, vězněni a někteří utýráni k smrti. Navíc dlouhá léta trpěly jejich rodiny, přátelé, příbuzní a děti. Po roce 1989 byli tito letci rehabilitováni. Bohužel více jak 500 se této satisfakce nedožilo.

K nim patřil také Radomyšlský rodák Jan Matějka, který se narodil 15.5.1918 v domě č.p. 81.



V Radomyšli navštěvoval základní školu a aktivně se zapojil do Sokola. Po vychození základní školy nastoupil do měšťanské školy ve Strakonicích a tam se shodou okolností dostal ke skautingu, pro který zahořel celým svým srdcem.

V roce 1937 nastoupil Jan Matějka základní vojenskou službu u leteckého útvaru v Olomouci. Po absolvování poddůstojnické školy a pilotní zkoušky u 2. Leteckého pluku byl jako svobodník propuštěn v důsledku nacistické okupace ze svazku čs. branné moci.

Jako správný vlastenec se rozhodl s několika kamarády z Aeroklubu k emigraci a proto s nimi dne 5. února 1940 překročil slovenské hranice. Absolvovali pak strastiplnou cestu přes Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Sýrii a lodí do Francie. Po pádu Francie byl deportován lodí do Anglie, aby 21. června 1940 poprvé stanul na anglické půdě. Do britského Královského letectva byl přijat dne 25. července 1940 tzn. ve svých 22 letech a působil zde jako pilot 311. bombardovací perutě až do konce války.

Po válce se vrátil v září 1945 do Československa jako nadporučík letectva. V roce 1946 byl povýšen na kapitána letectva. Bohužel po roce 1948 vyjádřila nastupující garnitura Janu Matějkovi jako dalším západním letcům naprostou nedůvěru. Byl dekretem MNO zproštěn služby, byl mu zastaven plat a byl definitivně ze služeb letectva propuštěn. Nevadilo, že ve službách letectva nalétal do té doby 2601 leteckých hodin a byl za náš i anglický odboj vyznamenán třemi čs. válečnými kříži, medailemi „Za chrabrost“, „Za zásluhy v boji proti fašismu“, „Za službu vlasti“, vyznamenáním za zásluhy I. stupně a anglickými medailemi „The Star“ a „Atlantic Star“

Poslední etapou pilotova života byl návrat k původní profesi v oboru textilní výroby, když pracoval v podniku Jitex Písek. Jako podezřelý živel byl pochopitelně sledován pomahači STB a dělníkům bylo doporučováno moc se s ním nestýkat. Po uvolnění v roce 1968 se mu podařilo služebně a po druhé se svazem západních letců navštívit Anglii, kam také jeho syn po srpnu 1968 emigroval. Tím více byl po tzv. konsolidaci v následujících letech sledován, což nepřispělo jeho špatnému zdravotnímu stavu, takže dál pracoval v invalidním důchodu. Nelehký život Jana Matějky pak přerušila nešťastná tragická autonehoda, při níž na služební cestě do Brna přišel dne 22. listopadu 1976 o život.

Teprve v roce 1991 byla jeho činnost v západním odboji oceněna „In memoriam“ povýšením na podplukovníka letectva.

U příležitosti 60. výročí od konce války byla proto pilotovi 311. bombardovací perutě RAF Janu Matějkovi odhalena pamětní deska na jeho rodném domě, která nám bude tohoto čestného hrdinu našeho národního odboje za 2. sv. války navždy připomínat.




Autor: Městys Radomyšl ©